Způsobů, jak představit uplatnění psychologie v architektuře, je pravděpodobně spousta. Architektonická psychologie se zabývá interakcí mezi jedincem a jeho prostředím; jaký dopad může mít prostředí na naše chování, pozornost či emoce? A naopak, jak naše vlastní vnitřní pochody mohou ovlivňovat naše prožívání a vnímaní okolního prostředí? V úplných začátcích se tato oblast psychologie zabývala především tím, co v architektuře považujeme za krásné a proč nějaká místa preferujeme. Právě v téhle oblasti nám může být place attachment značně nápomocný a tedy i vhodný k uvedení do celé disciplíny.