Zahrádky jako fenomén – zahrádkářské kolonie součástí městské krajiny

Články
07.09.2022

Zahrádkářské kolonie jsou důležitou součástí veřejného prostoru ve městech, přičemž jejich historie má základy již za dob vlády Karla IV. V dnešní době čelí zahrádkářské kolonie silným tlakům developerských společností, některé však samovolně zanikají či se mění na plnohodnotné bydlení. V čem spočívá důležitost zahrádkářských kolonií ve městech?

Zahrádkaření ve městech se stalo určitým fenoménem. Samotná historie městského pěstitelství sahá téměř do doby Karla IV. Již od 16. století evidujeme první písemné záznamy o pěstitelství a vzniku vinic a zahrádek měšťanů na okrajích měst, přičemž první zahrádkářské osady vznikaly na našem území již v 90. letech 19. století. Český zahrádkářský svaz vznikl v roce 1957 s cílem pomáhat členům s problémy vznikajícími v souvislosti se zahrádkářskou činností, ať se jedná o pěstitelskou, právní nebo finanční pomoc. Svaz vede členy k zájmovému využití volného času a velký důraz klade i na sociální využívání zahrádek a na výchovu mladé generace ve vztahu k přírodě.

V současné době sdružuje ČZS téměř 130 000 členů z celé České republiky v 2420 základních a 17 specializovaných organizacích. Pražské zahrádkářské kolonie mapuje také Metropolitní plán, který stanovuje 480 hektarů zahrádkových osad. Cílem je mimo jiné ukázat ty, které zůstávají, i ty, které se mění, a porovnat, kolik jich je nově chráněno. Některé totiž postupně zanikají – tato místa následně Metropolitní plán přeměňuje v parky, a ta místa, kde se částečně bydlí, mění na bydlení.

V čem spočívá důležitost zahrádkářských kolonií ve městech? Proč jsou pro jejich uživatele tak důležité? Malé chatičky, sady stromů a samozřejmě hospody pro místní. Tyto osady mají své kouzlo, svou osobitou architekturu a tradice. Historicky byly zahrádkářské kolonie důležitým zdrojem potravy pro chudší obyvatele, a to převážně za dob války. V době socialismu byly tyto kolonie podporovány a nastal jejich největší rozvoj, který postupně upadal. Dnes jsou využívané jako možnost rekreace, avšak čelí velkému tlaku ze strany developerů. Na druhou stranu se začíná laická i odborná veřejnost zajímat o jejich budoucnost a možnosti zvelebení a ochrany před developerskými zásahy. Konají se procházky s odborníky, diskuze vedené s místní samosprávou, nastává snaha o jejich ochranu a možnost zvelebení a touha takto ukázat, že mají v městské krajině důležité místo, a to především z ekologického hlediska, jakožto podstatná městská zeleň.

Také jedna z instalací v rámci festivalu M3/Umění v prostoru se hlásí k odkazu těchto chatek. V parku u nádraží Praha – Vršovice vytvořil umělec Petr Stibral určitý archetyp jednoduché dřevěné boudy představující pomník mizejícím zahrádkářským koloniím. Tato instalace se věnuje konkrétně blízké bývalé chudinské oblasti Sedmidomky a Slatiny, kde stále bydlí potomci původních obyvatel, ale také se zde vytvořila zahrádkářská kolonie a místo bezdomovců. Právě Slatiny se mají v budoucnu modernizovat, a hrozí tak ztráta této zelené plochy v rámci velkoměsta. Pomník Petra Stibrala ctí místní obyvatele a jejich prostor. K samotné instalaci, která je na místě k vidění do konce září, proběhne 14. září diskuze s názvem Mizející zahrádkářské osady, po které bude následovat procházka po těchto koloniích.

Více informací k dílu a doprovodnému programu naleznete na webu festivalu

 

---

red

Komentáře (0)

Inzerce

Související články

Expozice
Články
12.09.2022

V Drážďanech odstartoval projekt Česká Sezóna

Expozice
07.09.2022

Bienále Ve věci umění 2022

Rozhovory
22.10.2022

Kniha Plantlovers – Neviditelná botanika městského prostředí. Rozhovor Lenky Štěpánkové se Sašou Střelcovou.

Související umění

15.09.2022 - 15.10.2022

Festival Čekání proměny