Vratislav Karel Novák – Rekonstrukce

Recenze
15.06.2023

Na výstavu Vratislava Karla Nováka s názvem Rekonstrukce, která od 23. 2. - 4. 6. 2023 proběhla v Severočeském muzeu v Liberci lákal přes dva metry vysoký ocelový objekt kulového tvaru Routa umístěný do travnaté plochy před rododendrony vedle schodiště vedoucímu ke vchodu do budovy. Muzeum ji zakoupilo v roce 2022 a v tomtéž roce nechalo na uvedené místo trvale instalovat. Dílo představující stylizovanou perlu se několik předchozích dekád nacházelo v areálu jablonecké sklářské firmy Preciosa a bylo před zraky veřejnosti skryto. Je potěšující, že se mu dostalo tohoto reprezentativního prostoru a může tak tvořit protiváhu k Sedícímu čertovi Jaroslava Róny u Oblastní galerie na protější straně Masarykovy třídy.

V souvislosti s Vratislavem Karlem Novákem bývá často uváděn citát historika umění Jana  Sekery hovořící o tom, že se jedná o obtížně zařaditelného umělce, „tichého a nenápadného zneklidnění.“ Výstava výstižnost tohoto výroku potvrdila. Tvorba Vratislava Karla Nováka je rozkročena do mnoha oblastí a sahá od interiérových a exteriérových plastik přes drobné mobily až po šperk a design. Ve všech typech uměleckých činností je patrný autorův zájem o mechaniku a fyziku, zvuk, práci se světlem a stínem a nezanedbatelným prvkem prostupujícím celým jeho dílem je také osobitý smysl pro humor.

Vratislav Karel Novák se narodil v Praze, ale jeho tvorba je spjatá především s Jabloncem nad Nisou, ke kterému si vytvořil silné pouto už v mládí díky návštěvám Jizerských hor. Po studiu na jablonecké průmyslové škole a pražské UMPRUM se do Jablonce přestěhoval. Zakoupil zde objekt místní fary a někdejší márnice, kterou přebudoval na ateliér. Od devadesátých let působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na Západočeské univerzitě v Plzni.

Nejrozsáhleji byly na výstavě zastoupeny nejvýznamnější oblasti autorovy tvorby - plastiky určené pro umístění do veřejného prostoru a volná sochařská tvorba. Sálu vévodily dva rozměrné objekty, Velké motovidlo, pojízdný ocelový rám opatřený motorem a lopatkami, na kterých byl zavěšen igelit a Komárovec hrůzoskvělý, mobilní interiérová plastika inspirovaná přírodou. V průběhu vernisáže bylo první zmíněné dílo uvedeno do chodu a návštěvníci tak měli možnost obdivovat impozantního velikána otáčejícího lopatkami a šustícího igelitem v plné kráse.

 

 

V 70. letech získal V. K. Novák několik významných zakázek na realizaci objektů do veřejného prostoru. Jednalo se převážně o kovové plastiky s pohyblivými prvky (vrtule, křídla), které ovšem navzdory spolupráci s technickými odborníky vykazovaly za extrémních povětrnostních podmínek poruchovost a vyžádaly si dodatečné úpravy. Reakce veřejnosti na tyto plastiky byly spíše rozporuplné.

Většina kinetických plastik byla návštěvníkům představena pouze prostřednictvím fotografií. Nejslavnější a nejznámější autorovo dílo Stroj času – Metronom nacházející se na pražské Letné – bylo na výstavě přítomné alespoň v podobě zmenšeného modelu. Vzhledem k technické komplikovanosti musel stejně jako u mnoha jiných realizací i tentokrát V. K. Novák na tomto myšlenkově mnohovrstevnatém díle odkazujícím k plynutí času, národní historii a křehkosti politické rovnováhy spolupracovat s architekty a statiky. Na výstavě nechyběl ani model oblíbené plastiky Rybářský prut umístěné u jablonecké přehrady Mšeno, která je poctou architektu Karlu Hubáčkovi, vášnivému rybáři a autorovi ikonického vysílače a hotelu Ještěd.

 

 

Celkový obraz o šíři autorova díla doplnila volná sochařská tvorba v podobě exteriérových děl bez vazby na konkrétní prostor, k nimž patří např. již zmíněné Velké motovidlo a Komárovec hrůzoskvělý a různá další pohyblivá vozítka, která V. K. Novák nazýval Cykloty.

Závěrečná část expozice byla věnována šperku. Ve vitrínách byly umístěny objekty reprezentující rozmanité podoby autorových prací akcentujících vztah mezi tvarem a lidským tělem tvořené z ocelových drátů, skla, peří nebo vaječných skořápek. Na panelech v zadní části sálu si návštěvníci mohli prohlédnout fotografie od Pavla Baňky, Tona Stana a dalších význačných fotografů, kteří s Vratislavem Karlem Novákem spolupracovali, demonstrující autorův estetický záměr, který se plně vyjeví až při zachycení šperku v interakci s tělem modelu. 

Přestože se nepodařilo uskutečnit původní plán uspořádat V. K. Novákovi rozsáhlejší výstavu v prostorách liberecké Oblastní galerie, je dobře, že alespoň v této skromnější podobě Liberec splatil dluh jedné z významných uměleckých osobností novodobé historie.

 

Kurátorky výstavy: Kateřina Nora Nováková, Ludmila Šikolová

 

Zdroje:

https://www.vknovak.cz/

Kateřina Nora Nováková: Vratislav Karel Novák a jeho kinetické plastiky v Libereckém kraji, Prameny Nisy 2022

---

Miroslav Stuchlý

Komentáře (0)

Inzerce

Související články

Rozhovory
Články
Recenze
01.12.2022

Pokoje 2022 - aneb oživení dalšího prázdného domu

Recenze
13.11.2023

Hodnota a status poválečné architektury v Galerii Jaroslava Fragnera

Články
Recenze
17.11.2022

Jaká je cena architektonického ocenění?