HILDA KOLEKTIV

Rozhovory
01.11.2022

Přinášíme sérii rozhovorů Lucie Michnové, která se v ní zaměřuje na život umělce-absolventa po škole. Věnuje se otázkám  emancipace a tématům tvorby současné generace, která vypráví autentické příběhy. Současně se v rozhovorech otevírá i otázka vztahu k veřejnému prostoru a jeho zapojení do umělecké tvorby. První ze série se věnuje uskupení Hilda Kolektiv. 

LM: Zaměřuji se na zkoumání motivace jedince k umělecké činnosti jako profesi a také mapuji menší kulturní interdisciplinární aktivity. Tato činnost je vztahová a dochází k ní skrze dialog a předávání si zkušeností, a právě oním sdílením příběhů ovlivňujeme, kam bude náš život směřovat a jak vnímáme sami sebe i společnost a prostředí, ve kterém žijeme. Když měla fotografka Ponch Hawkes přednášku v Národní galerii, jedna z návštěvnic se jí zeptala, jak může svou práci jako začínající umělkyně zviditelnit. A Hawkes odpověděla, že zná jediný způsob, a to spojit se s ostatními ženami a vytvořit skupinu, ve které získáte sílu a podpůrnou energii. A tak jsem se rozhodla jednu takovou tvůrčí skupinu navštívit.

---

Hilda kolektiv je výtvarný ateliér a keramická dílna na Letné. Zakládající členky Patricie Weinrichová, Marie Špačková, Dominika Slavická a Adina Chmelová se seznámily při studiu na SOŠ Václava Hollara, kde také vzniklo jejich silné přátelství a prohloubila se jejich vášeň k tvorbě. Marie, Dominika a Adina pokračovaly ve studiu a prošly různými ateliéry na Akademii výtvarných umění, kdežto Patricie po ukončení studia začala pracovat jako lektorka keramických kurzů pro děti a dospělé v komunitním centru na Žižkově. Seskupení žen spojuje společné vidění a chápání světa a potřeba se kreativně projevit a rozvíjet. Podpůrné síly kolektivu využívají jak k rozvoji vlastní tvorby, tak i k vytváření společných projektů se společenskými přesahy. Jejich vize do budoucna je jasná, rády by se transformovaly v komunitně kreativní projekt se zaměřením na organizaci kulturního programu, přednášek a workshopů. 

foto: Lucie Michnová

Ve svém názvu se odkazujete k Hildegardě z Bingenu, jak moc je pro vás důležitá?

Hildegarda byla významná žena středověku, mystička, básnířka, spisovatelka a za naši patronku jsme si ji zvolily zvláště pro velké rozpětí její činnosti. Zároveň je pro nás důležitý odkaz k ekologickému a udržitelnému způsobu myšlení, vztah k přírodě, odkud pramení náš zájem o florální motivy. Po formální stránce je nám blízký také gotický způsob přemýšlení, kdy se k historickému odkazu přibližujeme způsobem práce a přiznáváme jakousi dokonalou nedokonalost. Například naše keramika připouští záměrně chybu a rozhodně neděláme prefabrikáty, ale ruční práci, která je krásná ve své nedokonalosti.

Jak se formovala vaše touha pracovat společně?

Od roku 2019 jsme nosily Hildu v hlavě, ale reálný vznik se datuje k období druhé kovidové vlny. Předtím některé z nás studovaly nebo jsme řešily obživu, ale po ukončení studií jsme začaly formovat reálné obrysy kolektivu.

Jak váš kolektiv funguje? 

Původně jsme fungovaly, aniž bychom měly společný prostor, ale to reálné místo nám dává nový rámec. Každá se v něm pohybujeme sama za sebe, ale máme společné myšlenky a na některých věcech také pracujeme společně. Stavíme na hodnotách pevného přátelství a možnost zaštítit se celkem nám usnadňuje procesy a také samy za sebe toho neuděláme tolik. Rozdělujeme si také organizační činnosti, což nám dost usnadňuje fungování, pro jednoho člověka by to bylo mnohem náročnější.

Jak se vám daří kombinovat pracovní život s tvůrčí činností?

Investujeme čas. Rády bychom opustily naše zaměstnání a věnovaly se pouze Hildě, ale utváříme se postupně. Každá z nás má svou práci, kterou vykonává pro uživení se. Nejdůležitější je pro nás si udržet kolektiv a mít kolem sebe lidi, se kterými to můžeme sdílet. Máme své úvazky a do ateliéru chodíme po práci.

Můžete mi přiblížit vaši činnost? Pracujete na projektech společně nebo vedle sebe?

Vzájemně si do děl nezasahujeme a každá děláme, co umíme. Adina maluje obrazy, Dominika kreslí, Patricie dělá keramiku a Marie upcykluje, ale vzájemně se naše aktivity proplétají, ovlivňují a myšlenkově na sebe navazujeme a spolupracujeme

Váš atelier má dvě části, keramickou dílnu a ateliér volné tvorby, kde vznikají malby a kresby, ale také čalouněné předměty. Jak se vám daří tyto sféry propojovat? 

Protože se pohybujeme na poli vizuálního a volného umění, daří se nám to propojovat skrz vizualitu přirozeně. Na instagramu to funguje esteticky dobře. Adina se k nám připojila až později s tím, že malovala obrazy, ale v našem kolektivu se pustila do tranzitivních přechodů a více experimentuje, například tiskne motivy svých obrazů na látku a s tou očalouní podsedáky starých židlí a tvoří tak užité předměty a do konceptu Hildy to skvěle zapadá. A pak přijde Maruška a zbytky této látky využije na výrobu například ledvinky, a tak zpracujeme dokonale i vzniklý odpad, což je hezký příklad naší snahy o zero waste. Ale každá máme své užité i volné věci. Dominika své kresby převádí na tašky a trička, Patricie mimo užité keramiky tvoří reliéfy nebo vytváří kachlové objekty, totéž i Maruška, kterou zajímá krom keramiky i práce s textilem. 

Můžete mi přiblížit proces výroby keramického hrnečku, který je pro vás celkem signifikantní?

Je několik způsobů a procesů, jak k hrnečku přistoupit a zpracovat ho. Buď jde o modelaci z ruky, kdy se materiál zpracuje do tvaru ručně, poté se suší, vypaluje, maluje a vypaluje. Jiný postup může být výroba na hrnčířském kruhu nebo lze dosáhnout tvaru odléváním z formy. Někdy kombinujeme různé postupy, málokdo si dokáže představit, kolik je za tím práce. Vytvoření, obroušení, sušení a přežah, který trvá okolo 24 hodin. Několik dní výrobek schne, a teprve potom přijde na řadu dekorování, kdy používáme techniky polévání, stříkání airbrushem. Některé motivy jsou malovány ručně, což také zabere několik hodin. Po zaschnutí se to opět namočí do transparentní glazury, poté se znovu začišťuje a zase se vypaluje dalších 24 hodin. Takže výroba keramiky je zdlouhavá, ale krásná. 

Foto: Lucie Michnová

Jaká je pak cena výsledného užitého artefaktu? 

Máme pro každého něco, chceme zůstat přístupné a mít práce dostupné i pro lidi, kteří si nemohou dovolit utratit velké peníze za obraz. Nabídneme grafiku nebo tašku s autorským tiskem nebo kresbou. Máme vázu za 5 000, ale i hrneček pod 300 korun. Chceme zůstat nohama na zemi mezi lidmi.

Jak přemýšlíte o důstojné prezentaci vaší práce, daří se vám vstupovat do veřejného prostoru například sousedskými aktivitami?

Krom webu a instagramu organizujeme setkávání přátel a našich podporovatelů u nás v ateliéru, ale také se přihlašujeme do open callu a relevantní formát prezentace je výstava v galerii, kdy kombinujeme objekty a obrazy v současné instalaci.

Také je nás možné potkat s keramikou a textilem jednou za čtrnáct dní na trzích na Heřmaňáku, což je hezká sousedská akce, a umožňuje nám to dostat naši práci fyzicky k lidem. Vzniká tak prostor pro diskuzi například o důležitosti každodenních rituálů, kdy se snažíme připomínat jejich význam a zvědomit si je i třeba již zmíněným hrnečkem s příběhem. 

Jak naplňujete svou vizi organizovaní kulturních projektů?

Pořádáme setkání a společné tvoření v malém okruhu přátel a známých, pomalu kolem nás vytváříme malou komunitu. Nápadů máme spoustu.

 

Hilda kolektiv sleduju na instagramu už delší dobu, jsem fanynka jejich dokonale nedokonalých rukodělných předmětů i aktivit s jejich působením spojených. Holky jsou veselá čtveřice, která se skrz svůj ženský kruh aktivizuje. Mít svůj kolektiv je také funkční strategie přežití ve svém uměleckém oboru. Hilda ateliér je přístupný zájemcům po domluvě skrz sociální sítě nebo email.

 

www.hildakolektiv.com

Vinařská 1, Praha 7, 170 00

---

Lucie Michnová

Komentáře (0)

Inzerce

Související články

Rozhovory
28.02.2023

Zkoušky, vazby, bubliny

Rozhovory
07.12.2022

MARTINA STAŇKOVÁ - HER STORY

Rozhovory
29.01.2023

JAN KVÍZ - Chceme škole způsobovat bolest