Prague City Tourism a Galerie hl. m. Prahy vyhlásili výsledky otevřené výzvy Bohémská múza ze dne 22.12.2022 na návrh dočasných streetartových intervencí a velkoplošných maleb pro vybraná místa podchodů ve správě TSK.
Prague City Tourism ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy a Technickou správou komunikací Praha (TSK) vyhlásily dne 22. 12. 2022 otevřenou výzvu na návrh dočasných streetartových intervencí a velkoplošných maleb pro vybraná místa podchodů ve správě TSK. Cílem této výzvy bylo zobrazit bohémskou múzu, která nás inspiruje a probouzí v nás, unavených rutinou a každodenními povinnostmi, bohémskou duši. Bohémská múza žije v Praze již po staletí a činí život v Praze zcela jedinečným. Výzva usiluje o rozšíření strategického přístupu města a městských organizací a jejich vzájemné koordinaci v péči o veřejný prostor a podnícení zájmu veřejnosti o současné umění.
Praha je epicentrem území s tisíciletou značkou – Bohemia. Tato značka je nesmazatelně otisknuta do identity světově známých fenoménů, které se k odvěké tradici hrdě hlásí. Světově známý pojem „Bohemian“ se v západní kultuře už před dvěma staletími vžil také jako označení lidí s tvořivým a nekonvenčním způsobem života – hudebníky, výtvarné umělce či literáty. Praha dlouhým výčtem uměleckých osobností, které zde působily, působí nebo byly Prahou uchváceny při svých cestách, dokládá, že je zde toto dědictví stále živé. Praha je domovem vnímavých a otevřených lidí, kteří se dokáží svobodně vyjadřovat, je místem, kde se daří nekonvenčním avantgardním tendencím a experimentům všeho druhu. Pražané umí žít a nechávají žít ostatní v klidu. Umí se na sebe podívat s nadsázkou a humorem. Rádi se baví. Tvořivost a chuť přetvářet či zasazovat věci do nových hravých kontextů je nejen přitažlivou součástí charakteru Prahy, ale i vysvětlením pro všudypřítomné projevy tvůrčí povahy lidí v Praze žijících. Právě tvořivý život Pražanů – jejich bohémskou duši – jsme chtěli touto výzvou oslavit prostřednictvím zobrazení bohémské múzy jako symbolu inspirace a tvůrčích nápadů. Pražané jako bohémská duše Prahy totiž jediní tvoří autenticitu Prahy a její jedinečnou atmosféru. Návrh měl klást i důraz na uchopení podstaty místa, které funguje v kontextu městského prostředí a reaguje na prostorové funkce a sociální a historické vztahy v lokalitě.
První místo: Tomáš Javůrek
Zdůvodnění: Umělec nejlépe ztvárnil téma bohémské múzy v tomto prostoru. Vzájemně se propojující jednotlivé ilustrace jsou hravé, zábavné, nekonvenční a navazují na sebe. Divák je tedy může interpretovat po svém, vlastními asociacemi. Ilustrace podtrhují pocit svobody a bohémskosti a ztvárňují momenty, které si autor s těmito pocit spojuje, například hudbu, skateborading, přátelství a další. Současně je pojetí celého prostoru kompaktní, procházející má pocit, že je součástí celé malby.
Druhé místo: Cachetejack
Zdůvodnění: Umělkyně vytvořily syntézu barvy a tvaru odkazující na český kubismus, která má evokovat spojení, pokoj, setkání a bratrství/sesterství, znovuzrození národa, který se díky své zkušenosti a moudrosti znovuobnovuje ve větší kráse a cti. Dílo zobrazuje bohémskou múzu, barevně výraznou, a přesto nijak nerušící okolí, naopak jej osvěžující. Bohužel nákladnost celé realizace vysoce převýšila rozpočet stanovený výzvou.
Třetí místo: Zebone
Zdůvodnění: Umělec vytvořil dílo jako poctu architektu Josefu Havlíčkovi, mezi jehož realizace patří například Nuselský most. Jeho návrh je tvořen geometrickou kompozicí, symbolizující horizont Pankrácké pláně a též pracuje s písmeny, které tvoří skrytý a abstraktní nápis Josef Havlíček. Barevnost je uzpůsobena místu. Přestože je návrh výtvarně velmi zdařilý, nebude bez explikace divákům srozumitelný.
První místo: Jakub Bachorík
Zdůvodnění: Umělec nazval dílo jako Lapidárim Bohémské múzy. Nechává v něm znovuožívat galerii soch, které jsou v Praze umístěny ve veřejném prostoru, ale lidé si jich často nevšímají. Součástí díla je i mapa Prahy, seznam konkrétních uměleckých děl a jejich vzdálenost od tohoto podchodu. Dílo tedy motivuje kolemjdoucí prozkoumávat další části Prahy a její bohémské duše, vtělené do uměleckých děl. Komise ocenila tento edukační rozměr ideového záměru.
Komise se shodla, že druhé místo neudělí.
Třetí místo: Jan Břenek
Zdůvodnění: Umělec ztvárnil jako bohémskou múzu Miladu Horákovou, která byla popravena na Pankráci nedaleko místa podchodu. Podchod evokuje tmu, kterou je třeba projít ke světlu. Symbolicky tak evokuje naději, že ne vše zlé trvá věčně.
Třetí místo: Matyáš Prošek
Zdůvodnění: Umělec zpracoval motiv tůně, která je jakousi cestou do hlubin vnitřního poznání člověka. Kresba pak evokuje touhu, křehkost, radost a lásku.
První místo: Filip Dvořák
Zdůvodnění: Umělec ztvárnil bohémskou múzu jako silnou, inspirující a soběstačnou ženu, superhrdinku. Není to romantizující iluze staré Prahy, ani folklór, ale žena současnosti, která se nebojí projít temnými podchody a džunglí města.
Druhé místo: Tomáš Javůrek
Zdůvodnění: Na rozdíl od podchodu Legerova je tento podchod mnohem abstraktnější. Jednotlivé motivy stále odkazují na Bohémská témata, jsou ovšem vyplněny barvou a čitelné pouze z obrysů. Stěžejní je výsledný efekt a charakter malby.
Komise se rozhodla třetí místo neudělit.
První místo: Karolína Vintrová
Zdůvodnění: Umělkyně zvolila téma spící múzy, oslavy svobody, bohémství, radosti a inspirace. Pracuje se symboly bohémství, odkazující na tetování a vizuální symboly, které lidé používají již po staletí. Symboly života, jídla, umění, sportu a další jsou umístěny na těle múzy a v prostoru kolem ní. Jsou tak vizualizovány lidské touhy a vášně.
Druhé místo: Josef Sedlák
Zdůvodnění: Umělec propojuje motivy mřížek, jejichž pravidelný řád narušují abstraktní linky obdobně jako bohémský styl života nerespektuje stanovená pravidla. Abstraktní tvary v pohybu evokují sportovní tematiku a odkazují ke strahovskému stadionu (motiv hřiště, oválu, průhledy stadionem).
Třetí místo: Toy_Box a Johannes Mundinger
Zdůvodnění: Umělecké duo vytvořilo novou komiksovou postavu Petra Ulice, bohéma s kočkou a kouzelným kabátem, v němž nosí příběhy všech Pražanů. V určitý moment se Petr Ulice setká s ďáblem, se svým osobním démonem, se kterým každý člověk musí bojovat každý den.
První místo: Daniel Solovev
Zdůvodnění: Tématem díla je bohémská noc v Praze s levým a pravým břehem Vltavy a nočním nebem nad městem. Noční nebe symbolizuje myšlenkový kreativní prostor, ve kterém se zjevují mytologické a historické postavy, je to také symbol nekonečností a touhy po poznání, čímž odkazuje na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně, na astronomy Tychona Brahe a Johanna Keplera, kteří bydleli na Strahově a na Strahovský kláštěr jako místo vzdělání a poznání. Komise ocenila nekonvenční a lyrické výtvarné zpracování, mystičnost a snovost a rovněž skvělou aplikaci do prostoru, kdy klenba podchodu evokuje klenbu nebe.
Druhé místo: Toy_Box a Johannes Mundinger
Zdůvodnění: Umělecké duo pojalo jako inspiraci k bohémskému stylu života pohyb – zdroj uvolnění a radosti. Pracuje s panenkami a panáčky, vystříhanými z papíru, kteří jsou zasazeni do barevného prostoru v různých hravých polohách. Jsou současně úctou ke všem sportovcům, kteří prošli nedalekým Strahovským stadionem.
Třetí místo: Josef Sedlák
Zdůvodnění: Umělec zobrazuje bohémský život bez hranic, který se skládá z různých složek, je plný dynamiky a pohybu, opojného působení přírody a emocí, vyvolaných stimulací smyslů nebo předmětů. Procházející objevuje v šedi betonového města skrytý svět výrazných barev, které jsou současně barvami vlaky hlavního města.