Cena péče a NE/GALERIE: Mimo institucionální rámec

Něco starého končí, něco nového začíná. Takhle to zaznělo na vernisáži v Moon Gallery, která díky lunárnímu cyklu vyšla zrovna na první únorovou neděli. Grafička a kurátorka Sára Šindelářová zde představuje výstavní projekt s názvem Cena péče a uzavírá tím jednu životní etapu.

Liberecká Moon Gallery vznikla v roce 2017 jako součást baru Stereo Cafe, přímo v centru města na Papírovém náměstí. Každá výstava začíná za magického úplňku, v průběhu roku se jich zde uskuteční celkem šest. Výstavní prostory tvoří dva dvoumetrové kovové čtvercové rámy vymezující pole, které dostávají oslovení autoři volně k dispozici. Jeden rám se nachází uvnitř baru, druhý je upevněný na fasádě směřující do ulice Bednářská. Vedle těchto hlavních částí galerie je pro intervence možné využít také toalety baru. Tento formát působí jako limitující, ale ve skutečnosti tomu tak není. Na Papírovém náměstí se návštěvníci i náhodní kolemjdoucí mohou setkat s tradičními médii, tedy s objekty, kresbami a malbami, ale také s novými technologiemi, které návštěvníky vtáhnou do útrob baru. A nechybí ani instalace, které z rámu mnohdy vystupují. Díla často vytvářejí silný dialog s prostředím.

Za dobu své existence se v tomto osvěžujícím výstavním prostoru představilo mnoho zajímavých projektů zaměřených převážně na tvorbu umělkyň a umělců mladší generace. Program od začátku připravovalo několik kurátorů a umělců. V roce 2024 se koncepce ujala Sára Šindelářová, doktorandka Fakulty umění a architektury (FUA) Technické univerzity v Liberci. Poslední dva roky se tedy směr výstav začal více orientovat směrem k prezentaci tvorby studentů a absolventů této fakulty.

Cena péče uzavírá Sářino dvouleté působení v roli kurátorky v Moon Gallery. Zkušenosti s tímto nezávislým výstavním prostorem shrnuje také v publikaci NE/GALERIE, kterou na zahájení slavnostně pokřtila a symbolicky pokropila bublinkami červeného sektu. Publikace je nedílnou součástí výstavy. Ve výrazné červené vazbě představuje nejvýznamnější události nezávislých projektů, festivalů či galerií, které vstupovaly (nebo v některých případech stále vstupují) do veřejného prostoru Liberce a Jablonce nad Nisou a představují tu různé formy současného umění.

NE/GALERIE vznikla na základě rozhovorů s kurátory, teoretiky umění a umělci. Tito insideři v publikaci odpovídají na Sáry palčivé otázky vztahující se k problematice galerijního provozu, řešení koncepce i financování, ale také osobního nasazení. Právě zájem a specifická energie jednotlivců a skupin studentů, pedagogů, umělců a teoretiků umění, fotografů, herců či hudebníků se ve výsledku ukazuje jako zásadní při utváření projektů, vznikajících za hranicemi institucionálního rámce (tedy bez jakékoli finanční jistoty).

Úryvky výpovědí oslovených aktérů se z publikace plynule přesouvají do prostoru baru i jeho venkovní části. Vybrané citace však představují jen nepatrný zlomek textu. Mohou sloužit jako lákadlo k přečtení knihy, ale také jako motiv k zamyšlení ohledně situace galerií, které stále vznikají a nadále fungují, ač s nejasným cílem – především díky provázanosti osobních vztahů.

Kniha a výstava zachycují nejen konkrétní příběhy jednotlivých prostorů, ale také proměnu vztahu mezi uměním a městem, možnosti alternativního kulturního provozu i křehkost iniciativ, které často stojí na dobrovolné práci a osobním nasazení. Jak sama autorka v úvodu publikace píše: „Tato kniha nevznikla s cílem uzavřít téma, ale naopak otevřít další otázky. O umění, o městě, o tom, co všechno může být galerie a komu vlastně patří. (…) Otázky se netýkají jednotlivých rozhodnutí, ale samotné podstaty péče o nezávislé kulturní iniciativy: pro koho tyto výstavy jsou, kdo je vnímá, kdo nese odpovědnost a jak dlouho je možné tuto péči udržet ​”​

Dana Zikmundová