Architektonické vizualizace developerských projektů spojuje několik typických znaků jako pastelové odstíny západu slunce, příznivé počasí anebo vzrostlé stromy, které své výšky dosáhnou často až za několik desítek let po dokončení návrhu. S cílem prezentovat dané návrhy v co nejlepším možném světle jsou vynechávány z obrazu patologické jevy společnosti, veřejný prostor je dokonale očištěný od navigačních a reklamních cedulí nebo na pozemních komunikacích absentuje jejich každodenní patina – to vše je zobrazováno z takových lichotivých úhlů, které my jako pěší nikdy neuvidíme. A právě na tento fenomén reaguje výstava Evy Truncové a Moniky Přikrylové s názvem Co bude, Vltavská?. Jejich fiktivní návrh revitalizace zdejší zastávky a přilehlých veřejných prostor přebírá a imituje rétoriku soudobých architektonických projektů s cílem prezentovat původní návrh prizmatem současných zobrazovacích technik a 3D vizualizací. Roman Štětina se s jednou s autorek Evou Truncovou sešel a ptal se jí třeba na to, jaké jsou podle ní kvality zdejší stávající architektury a o co všechno s demolicí současné zastávky přijdeme.
