Existence pěkného výstavního prostoru 8smička v Humpolci již je milovníkům umění v Česku dobře známa. Ze všech koutů republiky se sem lidé sjíždějí za věhlasnými umělci, mezi něž patří Josef Čapek, František Kupka, Zdeněk Sýkora a desítky dalších. Při své návštěvě Humpolce bychom však neměli zapomenout, zejména v letních měsících, ani na pozoruhodné intervence v městském prostoru, které samy o sobě stojí za zvláštní pozornost. Teprve, když procházíme Humpolec s očima otevřenýma, doceníme, že město je v současnosti prodchnuto uměním nejen za zdmi galerie, ale i ve veřejném prostoru.
Zajímavostí přímo na budově 8smičkové galerie, která bývala továrnou a má slušivý černý nátěr fasády, jsou kruhové lightboxy, zasvěcené v současnosti významnému historikovi umění Ivanu Martinu Jirousovi alias Magorovi, který z Humpolce pocházel. Bílá labuť vyobrazená na lightboxu připomíná rukopis básní "12 Labutích písní", které z věznice vynesl Magorův přítel Jiří Gruntorád.
Umělkyni Zorku Ságlovou, starší Magorovu sestru, připomenuli grafici - jak jinak - než klasickým motivem králíka, který ve své tvorbě zpracovávala systematicky, takže se stal její osobní ikonou. Autory lightboxu jsou grafici Martin Odehnal a Štěpán Malovec.
Hned u východu z budovy galerie a u občerstvení na dvoře lze v pohodlí obdivovat pravidelně se měnící výzdobu vrat garáží. Vystřídalo se zde již mnoho mladých tvůrců, abych zmínil pouze některé, počínaje Lukášem Karbusem přes Anežku a Jakuba Hoškovi až po Vendulu Chalánkovou. V současnosti (až do 14.6.2026) lze na garážích vidět dílo "Zuření/Zurčení" vizuální tvůrkyně Juliany Höschlové, která se ve své tvorbě dotýká velmi aktuální environmentální tematiky a inspiruje se krásnou krajinou Krkonoš. Na garážích se nachází i socha Jakuba Roztočila, který studoval u klasika monumentálního sochařství Aleše Veselého na pražské Akademii výtvarných umění a měl v Osmičce samostatnou výstavu.
Na břehu rybníka Dvorák najdeme drátovou sochu nazvanou "Dlask a Mlask jedou spolu na riviéru", které je dílem autorské dvojice David Böhm & Jiří Franta. Je pozůstatkem z výstavy tvůrčích párů s titulem "Dvě hlavy, čtyři ruce". Další instalace je výtvorem známé umělecké skupiny Rafani. Vznikla pro výstavu "Všichni mají nárok na všechno". Jedná se o sochu "pohřbenou" pod hlínou terénu, která nám připomíná, že ačkoliv socha není viditelná, stále tam je - podobně jako kultura, která se ocitá v důsledku podfinancování na okraji zájmu.
Zajímavostí je i NFT projekce. Jedná se o celosvětově jedinečné digitální dílo, nezastupitelný token. NFT díla dosud u nás vídáme spíše ojediněle, představena byla před lety jako úplná novinka na výstavě v Lobkowickém paláci na Pražském hradě. Humpolecké dílo vytvořil britsko-italský umělec Andreo Bonacetoa dílo bylo vystaveno i na slavném Times Square v New Yorku v USA.
Dalším naším místem zastavení bude nápis "Ladem" na domu u Horního náměstí, který je dílem brněnského streetartového umělce Tima. Vznikl v rámci výstavy "Kuna nese nanuk", která se zaměřovala na typografii a písmo v umění a byl na ni zastoupen například i Jiří Valoch.
Pokud budete v Humpolci, neměli byste minout ani "Uměleckou zastávku". Umělecky ztvárněné zastávky máme sice i v Praze či Liberci, ale tato je výjimečná tím, že funguje jako proměnlivý prostor pro díla mladých studentů umění. Autorem zastávky je umělec Richard Loskot.
V současnosti můžeme na "umělecké zastávce" obdivovat dílo studentky Katedry umění a tvorby Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Terezy Šerákové, která vzpomíná na domácí prostředí svých prarodičů. Vystavuje na videu vlající záclony, které se suší na zahradě v přírodě, a umělecky ztvárňuje "klid, bezpečí i teplo letních dnů". Součástí díla je i jakýsi deník, který se zabývá drobnou krásou života u prarodičů, jako například "červeným rybízem co roste u silnice, protože ten chutná ze všech nejlépe".
V prostoru bývalé trafiky 8smička Light bylo možné na začátku roku 2026 vidět moderní verzi "Navštívení Panny Marie u své příbuzné Alžběty", které z kartonů figurálně ztvárnil František Novák, absolvent ateliéru Vladimíra Kokolii pražské AVU.
Jak je vidět, umělecký život v Humpolci nezůstává "uvězněn" za zdmi muzea, ale stává se přirozenou součástí životního postředí ve veřejném prostoru, kde provokuje k zamyšlení a vystavuje nás překvapivým setkáním.
David Bareš