Udržitelná města

Města zabírají pouhá 2 % zemského povrchu, přesto mají výrazný dopad na planetu. Spotřebovávají přibližně dvě třetiny světové energie a produkují více než 70 % emisí CO₂. Pokud chceme zmírnit dopady klimatické krize, právě města představují výrazný prostor pro změnu.

Pilíře udržitelnosti

Z hlediska globálního oteplování je mitigace skleníkových plynů stěžejní. Neměl by to být však jediný cíl – na celou problematiku je nutné dívat se globálně a aplikovat holistické přístupy. Řešení, která nám zajistí kvalitu života a zároveň nenaruší životní prostředí a sociální situaci jinde. Udržitelnost zahrnuje ekologické, sociální i ekonomické aspekty, které jsou vzájemně provázány – pro dosažení odolnosti celku je nelze oddělovat. Ale naopak je všechny musíme při tvorbě udržitelných měst zohledňovat, jako součásti řešení. Na čem konkrétně tyto jednotlivé aspekty stojí?

Ekologické aspekty

Jedním ze základních nástrojů je implementace modrozelené infrastruktury v městském prostředí. Ta spočívá především v promyšlené práci se zelení a vodou. Díky modrozelené infrastruktuře lze účinně zmírňovat dopady klimatické změny na život ve městě – pomáhá ochlazovat město, zlepšovat mikroklima a podporovat biodiverzitu.

Využití zeleně ve městě Freiburg, která má kromě ekologických přínosů i pozitivní vliv na lidskou psychiku. Zdroj: Nikoelsen, Twitter

Dalším tématem jsou materiály - zde je důležité využívat ideálně ty které jsou lokálního původu, přírodní, či recyklovatelné, aby se snížila uhlíková stopa spojená s dopravou a výrobou. Mezi perspektivní materiály patří například dřevo. Zásadní je také práce se stávajícími stavbami – rekonstrukce a adaptace by měly být upřednostňovány před demolicí a novou výstavbou, která vyžaduje velké množství energie a surovin. Velký potenciál má opětovné využívání materiálů. Až 90 % vytěžených surovin končí jako odpad, proto je důležité jeho vzniku předcházet a zbylý odpad vnímat jako zdroj. Dále recyklace, upcyklace i vznik re-use center zaměřených na stavební materiály pomáhají snižovat produkci odpadu. Kromě efektivní práce se stávajícími materiály a budovami je důležité také promyšleně nakládat s městským územím. Namísto rozšiřování zástavby do krajiny je vhodné využívat vnitřní rezervy měst – například brownfieldy, bývalá kasárna nebo proluky. Přednost by měla mít tvorba kompaktního města před jeho rozšiřováním na úkor orné půdy.

Nová pražská čtvrť Modřanský cukrovar, která vzniká v místě bývalého brownfieldu. Zdroj: Skanska Residential

V oblasti energetiky je cílem přechod na obnovitelné zdroje a větší lokalizace výroby energie. I v českém prostředí postupně roste také význam komunitní energetiky, která umožňuje obyvatelům podílet se na výrobě a sdílení energie.

Doprava je dalším významným zdrojem emisí. Mnoho měst nejen proto ustupuje od dominance individuální automobilové dopravy a upřednostňuje tvorbu vhodných podmínek pro pěší, cyklisty a hromadnou dopravu. Klíčovým konceptem je také „město krátkých vzdáleností“, kde jsou základní služby dostupné pěšky či na kole přibližně do deseti až patnácti minut od bydliště.

Pohled na novou kodaňskou čtvrť Nordhavn, kde pěší, cyklistická a veřejná hromadná doprava hrají prim. Zdroj: Rasmus Hjortshoj

Společenské aspekty

Udržitelná města musí být zároveň sociálně inkluzivní. S čímž souvisí kvalitní veřejný prostor, který je zásadní pro každodenní život obyvatel a podporu sociální soudržnosti. Významným problémem současných měst je rostoucí nedostupnost bydlení, způsobená mimo jiné jeho komodifikací a procesy gentrifikace. Inspiraci pro řešení lze hledat ve městech jako Vídeň nebo Freiburg, která systematicky podporují dostupné bydlení a zachovávají sociální mix obyvatel.

Inkluzivní veřejný prostor na Moravském náměstí v Brně. Zdroj: LINKA NEWS, studio: Consequence Forma, foto: BoysPlayNice

Ekonomické aspekty

Současný lineární ekonomický model – těžba, výroba, spotřeba a odpad – má výrazně negativní dopady na životní prostředí. Alternativou je cirkulární ekonomika, která usiluje o co nejdelší životnost produktů, jejich opravy, opětovné využití a recyklaci. S tím souvisí i změna životního stylu – odklon od nadměrné spotřeby směrem ke sdílení a efektivnějšímu využívání zdrojů. Ve městech se to projevuje například vznikem půjčoven, opraváren nebo sdílených služeb. Důležitým trendem je také posilování lokální ekonomiky. To zahrnuje mimo jiné produkci potravin v příměstských oblastech či komunitních zahradách a podporu místních komunit. Právě lokálnost může přispět k větší odolnosti měst vůči budoucím krizím.

Inspirativní příklady z praxe

Dosažení udržitelnosti měst je nesnadný úkol, nicméně je reálný. To dokládají pozitivní příklady měst, která řadu řešení k dosažení udržitelnosti aplikují. Mezi nejprogresivnější patří bezesporu Kodaň - její cyklodoprava a kvalitní veřejné prostory. Dále je nutné zmínit ekologické čtvrti ve městě Freiburg a jejich důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie a práce s modro zelenou infrastrukturou. Pařížské ambice implementování konceptu patnáctiminutové město. A v neposlední řadě také například bytová politika Vídně. O kvalitě prostředí pro život v těchto městech se můžeme přesvědčit již nyní.

Jan Strecker, Rethink Architecture

Více inspirativních příkladů udržitelných měst a budov i rozcestník informací o udržitelnosti v urbanismu a architektuře nabízí platforma ClimArchiBase.cz, která vzniká ve spolupráci čtyř neziskových organizací, Centrum pasivního domu, Rethink Architecture, Nadace Partnerství a České rady pro šetrné budovy, v rámci projektu LIFE ClimArchiBase.