Lidé jsou zvyklí chodit na výstavu, ale ne do laboratoře

Expozice
Články
28.06.2024

Laboratoř veřejného prostoru – Galerie Jaroslava Fragnera v Praze – 4 .4. 2024 až 9. 6. 2024

Laboratoř je specializované místo, kde se prostřednictvím experimentů a analýz získávají nové praktické zkušenosti. Tyto poznatky pak mohou efektivně měnit okolní svět, včetně veřejného prostoru. Přezkoumáním našich běžných architektonických či urbanistických postupů můžeme zjistit, že 3T (transitorní, temporální, taktická) řešení nemusí být pouze nouzovou variantou pro veřejný prostor.

Na jaře roku 2024 proběhla v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze série performativních setkání, která představila průnik transdisciplinárních přístupů Laboratoře. Experimentální akce, založená na schopnostech průvodce a členů týmu, záměrně nevytvářela dojem klasické „výstavy v galerii“ s atributy jako popisky, stálé expozice nebo běžné kurátorství. Jejím úkolem bylo odpovědět na výzvy spojené s porozuměním alternativním 3T potřebám současných správců a majitelů veřejně přístupných prostranství a budov.

Akce měla také sloužit k vlastní a vzájemné kritické reflexi jednotlivých odborníků a performerů z publicspacelab.cz. Díky tomu bylo možné postupně profilovat nebo zcela měnit původní profese. Krajinářská architektka, kurátorka a kritička umění, odbornice na participaci, futurolog, inovátor, trendwatcher, sensemaker, ideonaut, odborná poradkyně v oblasti rozvoje brownfieldů, sochař, lesní zahradník, vysokoškolský pedagog, architektka, urbanista, konceptuální umělec... Tento až přebujelý mix původních povolání mohl definovat v České republice nové 3T profesní profily jako například reuse agenti (reuse makléři), urbánní 3T designéři, „kreaktivátoři“ (creactivator) nebo manažeři temporálního využití (site manažeři).

Tíha galerijního prostředí s úctyhodnou historií, osvětlená instalace na míru vyrobených stolů, příliš jasná osobní představa o průběhu celého experimentu a přirozená potřeba naslouchat a inspirovat registrované hosty – účastníky Laboratoře. Díky těmto faktorům byly nové profese během dvou měsíců v Galerii Jaroslava Fragnera pouze popsány a tušeny. Týmová transdisciplinární neuróza a „běžná obklopující současnost“ (něm.: Umwelt) částečně zvítězily nad ucelenou změnou diskurzu v oblasti 3T urbanismu a využití budov.

Volnou inspirací pro celý průběh Laboratoře veřejného prostoru se stal text Give Me a Laboratory and I will Raise the World z roku 1983 od francouzského sociologa a filozofa Bruno Latoura. V něm autor zdůrazňuje, že laboratoře jsou místy, kde se konstruuje a sjednává naše realita schopná transformovat svět. Z tohoto pohledu můžeme považovat za proměny-plný výsledek Laboratoře manuál TEMPORARY USE PROJECT PROCESS 2.0. z dílny člena týmu publicspacelab.cz Petra Fridricha. Průběžný vícekanálový záznam zvuku celého týmu odborníků v interakci s návštěvníky byl průběžně zpracováván umělou inteligencí „moderovanou“ Ondřejem Slabým z Institutu Intermédií ČVUT v Praze, který pravidelně vytvářel velkoformátovou projekci pro hlavní prostor galerie. Návštěvníci tak měli možnost i mimo dobu performance vidět, o čem se vedla řeč. Laboratoř veřejného prostoru se tak skutečně stala specializovaným místem, kde se prostřednictvím experimentů a analýz odkrývají nové praktické zkušenosti směrem k veřejným záležitostem.

Výše zmíněný procesuální manuál TEMPORARY USE PROJECT PROCESS 2.0 v4 se zaměřil také na proces přechodného využití městských prostor z hlediska kritického popisu dočasného a tradičního urbanismu a jednotlivých fází přechodného využití (mapovací fáze, umělecký výzkum území, analýza kontextu, zainteresované strany, ideace). Text správně poukazuje na nutnost identifikace historických, kulturních a sociálních vrstev místa. Občas ovšem působí nejen ideově, ale i idealisticky. Mnohovrstevnatá zkušenost Petra Fridricha zatím neukázala na krizové a mediace potřebné situace, s kterými se kolektiv publicspacelab.cz bude často při své další práci setkávat. Na druhou stranu tento procesuální text již ve své čtvrté variantě prokázal, že 3T (transitorní, temporální, taktický) urbanismus umožňuje větší možnost experimentování s nižším rizikem pro uživatele. Ti tak mohou účinně reflektovat a ovlivňovat sociální a kulturní dynamiku.

Závěrem textu o této akci, která nebyla záměrně výstavou, ale tematickým hubem – Laboratoří s individuálním přístupem k návštěvníkům s rezervací a vážným zájmem, je třeba zmínit vhodnou symbiózu, chcete-li načasování, kdy 6. června 2024 při „posledním experimentálním setkání“ byla pokřtěna nová ERA21, nejčtenější odborný časopis o architektuře a urbanismu u nás. Ten byl editorovaný – kurátorsky uchopený všemi členy týmu Laboratoře veřejného prostoru – a zaměřený na téma 3T urbanismu a využití budov.

Doprovodný program akce, podobně jako zmíněný manuál nebo umělou inteligencí protříděná terminologie, mohly mít pouze lokální efekt na určitou intelektuální bublinu příznivců Galerie Jaroslava Fragnera a několik návštěvníků neváhajících přijet často i zdaleka během pracovní doby do centra Prahy. Díky propojení s texty ERA21 se však práce performerů – odborníků stala trvalou vzpomínkou a „trvalým vyústěním“ Laboratoře, umožňujícím regionální debatu a změnu reality. Experimentální realita, mající moc transformovat náš pobyt venku či v zapůjčených budovách, kterou si možná zatím nedovedeme plně představit. Experiment, který již nelze ignorovat i na základě osvědčené praxe velkých měst globálního severu. Buďme proto v odborném kontaktu, hovořme se starosty obcí, galeristy, revidujme naše běžné architektonické a umělecké postupy. A to nejlépe v laboratoři venku.

 

Jan Trejbal

Komentáře (0)

Inzerce

Související články

Články
07.09.2022

Zahrádky jako fenomén – zahrádkářské kolonie součástí městské krajiny

Expozice
Články
07.11.2022

Ozvěny Parallels: Brusel

Články
11.01.2023

Prepojené olomoucké výstavy mimo stien galérií