Devilopera – David Helán

„Nastoupíš čilej na Balabenciáze, ani se nenamaneš a necháš se vyklopit na Napalmolive, tam sejdeš pár schodů, přestoupíš na Kontemplovárně, upustíš pár okoralých mouder, nasaješ čerstvější, a pak dojedeš housenkou na Santalúzii. Projdeš napříč Hnízdištěm, pobloudíš, počumákuješ a seš tam.“

Přibližně takto bychom mohli převyprávět cestu pražskou hromadnou dopravou na výstavu Devilopera ve Vitrínách Artbiomu v Ďáblicích. David Helán zde totiž v roli ďábelského developera představuje projekt na přejmenování stanic pražského metra, jejichž možné budoucí názvy vidíme v úvodním odstavci.

Pod kuratelou Terezy Novákové zde vznikly dokonce tři varianty možného pojmenování: Devilopera A až C. Plány stanic a jejich umístění jsou sice přibližné, ale zohledňují detaily, které Dopravní podnik ve vlastní informační grafice opomíná: metro jezdí pod Vltavou, nikoliv nad ní.

Podobnost názvů stanic je zcela náhodná, autor nezodpovídá za možnou záměnu s místy v tuto dobu existujícími. David Helán je vytvořil na základě vlastního pocitu z transportních prostorů a přilehlého okolí, motivován naplnit název stanice i přiléhavým významem. Snažil se vytvořit pomocí neologismů a slovních hříček, užiju-li jeho metody, vlastní „hnízdopis“.

Helán již několik let vytváří nový jazyk, který má širší záběr než jen názvy stanic. V jeho nově vydaném sedmisetstránkovém Doslovníku (Contemporary Czech Art Gallery, Šumperk, 2025) nalezneme hesla, jejichž význam je vysvětlen kaskádou slov, asonancemi, korporátním slangem s notnou (a účelovou) dávkou slovního plevele a newspeakem. Cílem slovníku není, jak by název mohl napovídat, být doslovný, nýbrž vytvořit sémantický prostor pro čtenářovu imaginaci a jeho vlastní interpretaci slovníkového hesla. Jedno tu uvedeme jako příklad:

poliburetan

(s) nemehelán jako zbaven, heleme de málem s davem, mury zhury cenzury, rozpojednává souhrnnou prezentakci trojice autorsky vynalezených typograficky typů malířských namále, front na fonty soka lokál, chmury Oka-Nezamhury, vycházejícíce z objevu inovativně letristní manipulace s novými, pěnami barevnými v soukolí, uretanovými poli cokoli.

A jaké názvy stanic nám ďábelský developer David Hell-án nabízí? Abecedně řazené příklady jsou následující: Bauchaus, Kebabčiči, Letrýzeň, Nenabažina, Nudapláč, Okanezamhura, Slepicérie a Teleportugalsko.

Cílem projektu není jen seznámení veřejnosti s možnostmi nabízené Davidem Helánem, ale nechat veřejnost rozhodnout, která ze tří variant (A, B a C) získala jejich sympatie. Hlasovat můžete v nedalekých prostorách spolku ÚL. Stačí vyplnit čertifikát, stvrdit jej vlastní krví (případně červeným vínem) a vhodit jej do Urnového háje zřízeného pro tyto účely. Nebojte se, ďábelský developer vaše údaje nezneužije. Ctí pozemské zákony na ochranu osobních údajů. Vítězný projekt bude předán příslušným orgánům činným v přejmenovacím řízení, případně na metromatriku.

Helánovy názvy stanic reflektují jazykový uzel, který vzniká ve městech typu Prahy. V metropoli. Neplést s nedalekou konečnou stanicí metra C: Metro-pole, známou též jako Letňany. A kde jinde vystavit tento důležitý projekt než na sídlišti, v místech, kde obyvatelé města žijí a snaží se zde vytvářet i prostor domova, který je vždy větší, než je metráž obývaného panelového bytu? Ďáblické sídliště je zabydlený prostor, neboť jsou zde na každém kroku hmatatelné důkazy, dokonce přímo před samotnými Vitrínami Artbiom. Jde o skákací panáky, kresby psů, květin, sluníčka, i imaginaci dospělého člověka překračující křídové abstrakce. Město je náš domov. A zabydlování města jde ruku v ruce s procesem vlastního pojmenování. A tak jako se David Helán zabydlel v jazyce, my bychom se měli zabydlet ve vlastním městě. Nehledě na plány developerů.

(Projektanti metra D v době odevzdání článku Davida Helána zatím neoslovili.)

Jakub Lang

Trvání výstavy: 15. 4. - 31. 5. 2026

Vitríny Artbiom, Frýdlantská 26, Praha - Ďáblice

Kurátorka: Tereza Nováková