ENG below
umělecká intervence rakouské skupiny transparadiso (Barbara Holub / Paul Rajakovics)
kurátorka projektu: Jitka Hlaváčková
kurátorka projektu TriangulUM: Marie Foltýnová
koordinátorka a produkční: Zuzana Stejskalová
Původní termín závěrečné umělecké intervence 23. 3. 2022, 14.00–16.30 byl po důkladném zvážení aktuální situace přesunut na neurčito.
Začátek před radnicí MČ Praha-Suchdol, Suchdolské náměstí 734/3, dále průvod po ulici
Internacionální do kampusu české zemědělské univerzity a zpět.
Pořádající instituce: Galerie hlavního města Prahy v rámci programu Umění pro město
Spolupracující instituce: Česká zemědělská univerzita, Městská část Praha-Suchdol, platforma Neolokátor
Rakouská umělecká skupina transparadiso, tvořená dvojicí Barbara Holub a Paul Rajakovics, ve spolupráci s Městskou částí Praha-Suchdol a Českou zemědělskou univerzitou připravila pro občany Suchdola, studenty i pedagogy ČZU a širokou veřejnost skupinovou uměleckou performance s názvem Společenství Internacionální. Po důkladném zvážení aktuální situace se transparadiso i GHMP shodly na přesunutí termínu závěrečné umělecké intervence projektu z plánovaného termínu 23. března 2022 na neurčito.
Myšlenky, které stojí za vznikem performance, však zůstávají aktuální, a to ve stále narůstající míře. Koncepce dlouho připravované akce spočívala v podpoře idejí vzájemnosti, sousedství, spolupráce a komunikace. V hodnotách, které jsou nadčasové, ale zároveň v mimořádné míře nabývají na aktuálnosti v současné chvíli, kdy válečné okolnosti postavily všechny naše činnosti do zcela nové perspektivy. Schopnost soužití a tolerance, stejně jako ochota ke vzájemné podpoře a spolupráci se ukazuje jako klíčová nejen pro kvalitu našich životů, ale pro přežití samotné.
Projekt Společenství ‘Internacionální’ vznikl na základě umělecké výzvy Galerie hlavního města Prahy, programu Umění pro město/TriangulUM k vytvoření dočasného uměleckého díla do veřejného prostoru. Záměrem bylo otevřít veřejnou debatu nad problematikou komunikace České zemědělské univerzity a MČ Praha-Suchdol, které zde, ve vzájemném respektu, ale bez viditelného propojení, sídlí v těsném sousedství už sedmdesát let. Po sérii setkání a důkladném průzkumu zhodnotili zahraniční autoři situaci jako mimořádně zajímavou a inspirativní z hlediska sociálních i prostorových (urbanistických) vztahů. Výsledkem byl projekt umělecké performance s účastí zástupců z obou komunit (MČ i ČZU) a přizvaných umělců. Během společného alegorického průvodu od suchdolské radnice k rektorátu ČZU a zpět měly být symbolicky překonávány fyzické překážky, které v této cestě stojí, a zaznít příspěvky občanského i uměleckého charakteru. Čelo průvodu měla podle plánu tvořit skupina přizvaných účastníků s tzv. „Blanket of Knowledge“ - širokým pásem látky, do něhož se může „obléci“ až dvacet osob. Chůze a překonávání překážek s tímto „kolektivním tělem“ vyžadují vzhledem k těsnému spojení textilním objektem velkou vzájemnou koordinaci a spolupráci všech zúčastněných – v symbolickém kontrastu k běžnému jednání ve prospěch individuálních zájmů. Umělce inspirovala metaforická situace dvou suchdolských náměstí spojených ulicí s nadčasově symbolickým názvem „Internacionální“ k uskutečnění „oslavy vzájemnosti”. Cílem bylo otevřít otázky typu: Co symbolizuje plný a neúplný kruh obou suchdolských náměstí? Může neúplný kruh před ČZU otevřít prostor pro dosud neplánované vize k propojení obou oblastí a komunit? Jak by bylo možné tyto vize podpořit a snažit se o jejich vyjádření v reálném prostoru?
V anglické verzi názvu celé intervence je výraz „together-hoods“ slovní hříčkou, která pracuje s anglickými výrazy pro „společně“ a „kapuce“. Proto jsou také idea a forma ústředního uměleckého objektu „Blanket of Knowledge“ založeny na společném sdílení, jednání a látka je symbolicky opatřena dvaceti kapucemi, odkazujícími na skryté vědění, které se v komunitě nutně nachází. Myšlenku propojení skupiny lidí s určitým společným záměrem do jednoho „kolektivního těla” realizovala například už v roce 1968 v ulicích v Rio de Janeira brazilská umělkyně Lygia Pape. Její zásadní dílo „Divider“, jehož ústředním motivem byl podobně navržený látkový objekt, bylo později několikrát re-performováno v různých politických a společenských kontextech (např. v Hongkongu, 2013). Dílo „Divider“, postavené na procesu sdílené zkušenosti, ale také náhodě, improvizaci a experimentu, ukazuje jednu z možností, jak si lze osvojit téměř libovolný veřejný prostor, jak vnést do městského života tvůrčí změnu i jak narušit rozhraní mezi uměním a divákem. Skupina transparadiso navrhla oproti tomu svou „Blanket of Knowledge“ pro konkrétní místo a kontext v zájmu vytvoření prostoru pro společné jednání ve smyslu překračování hranic ve fyzickém významu, ale i metaforickém smyslu utopických vizí společného soužití.
V osobní rovině také obě díla pracují s ambivalentními emocemi, které prožíváme, když se rozhodujeme mezi individualismem / osobním komfortem a solidaritou s kolektivními zájmy prostřednictvím sdílených činností. Zejména tato kvalita nabývá na aktuálnosti tváří v tvář současnému kontextu politické a humanitární krize způsobené ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Pohledem na aktuální dění v dotčeném prostoru lze dnes konstatovat, že idea performance Společenství internacionální se tomto kritickém okamžiku naplňuje a realizuje sama od sebe – a to nikoliv v uměleckém kontextu, ale v reálném životě. V obdivuhodné míře se dnes rozvíjí spolupráce České zemědělské univerzity, která zajišťuje ubytování a další péči o stovky ukrajinských žen a dětí, zatímco MČ Praha-Suchdol se podílí na jejich stravování a zajištění školní docházky. V děsivých kulisách nepředstavitelně kruté reality dochází k naplnění idejí vzájemnosti v míře, jakou si v běžném životě nikdo z nás nedokázal představit. Přejme si, abychom se k původní ideji měli příležitost vrátit, a zhodnotit energii, vloženou do ní zahraničními umělci a místním realizačním týmem, a to v době, kdy se naše myšlenky opět vrátí k nádherně všedním starostem i radostem. Přejme si společně, aby tato chvíle nastala co nejdříve.
transparadiso je transdisciplinární kolektiv založený umělkyní Barbarou Holub a architektem Paulem Rajakovicsem v roce 1999. Realizuje projekty mezi uměním, uměleckými městskými intervencemi, architekturou a urbanismem. Umělecká dvojice na této škále svého zájmu zkoumá a rozvíjí (ale také vyučuje a publikuje) umělecké strategie pro „direct urbanism“ – autorský směr sociálně angažovaného, procesuálně zaměřeného městského plánování. Ve svých projektech, výstavách i městských intervencích se transparadiso zabývá aktuálními společenskými a městskými problémy, zejména pak hledáním sdílených hodnot společného života. Vytváří performativní situace podněcující obyvatele města k činnosti, k navrácení obyvatele města k činnosti, k navrácení odpovědnosti jednotlivci a k řešení dichotomie osobních zájmů a společného blaha. Barbara Holub a Paul Rajakovics obdrželi rakouskou národní cenu za umění za rok 2018, dále Urban Design Prize (2006) a řadu dalších ocenění. Barbara Holub byla také prezidentkou Secession Vienna (2006–2007) a členkou výboru Kunst im öffentlichen Raum Niederösterreich (2005–2007).
The Austrian art group transparadiso, i.e. Barbara Holub and Paul Rajakovics, has prepared an artistic performance “Internacionální Togetherhood” in cooperation with the City District Prague-Suchdol and the Czech Agricultural University, for Suchdol citizens, students and teachers of the Czech Agricultural University, and general public. After the thorough assessment of the current situation, both transparadiso and the Prague City Gallery decided to delay infinitely the final artistic intervention, formerly scheduled for March 23, 2022. This being said, the ideas that gave birth to the performance are still alive and get stronger. The main mission of the long-prepared event was to support the ideas of solidarity, vicinity, cooperation and communication – i.e. timeless values that are now, when war has illuminated all our actions by a completely new light, more important than ever. The ability of coexistence and tolerance and the willingness for mutual support and cooperation is clearly the key not only for better quality of our lives but for the mere survival.
The “Internacionální Togetherhood” project was based on the open call of the Prague City Gallery (program “Art for the City / TriangulUM”) to create a temporary artwork in the public space. The initial aim was to open a public debate on the communication of the Prague- Suchdol Municipality and the Czech University of Agriculture; they have been living in close proximity here for seventy years, in mutual respect but without any visible connection. After a series of meetings and the thorough survey, international authors became truly interested in the situation, which inspired them in terms of social and spatial (urbanistic) relations. The results was the project of artistic performance attended by the representatives of both communities (City District and the University) and artists. During a symbolic allegoric procession from the Suchdol Townhall to the rector’s office and back, existing physical obstacles were to be overcome, and speeches and artistic interventions were to be made. The procession was to be lead by a group of participants with the “Blanket of Knowledge” – a wide strip of fabric that could “clothe” up to 20 people. To walk and overcome physical obstacles in this “collective body” requires good mutual coordination and cooperation of all participants – in symbolic contrast to everyday behavior that favors individual interests. The artists were inspired by the metaphorical situation of two squares in Suchdol, connected by the symbolically named Internacionální (International) Street. The aim of this “celebration of solidarity” was to ask important questions: What does the full circle and semicircle of both squares symbolize? Can the semicircle in front of the university open the space for unplanned visions to connect both areas and communities? What can be done to support these visions and struggle for their expression in the physical space?
The English name of the intervention is an intended pun – the idea and the form of the “Blanket of Knowledge” are based on shared actions, so the blanked is symbolically fitted with twenty hoods referring to hidden knowledge, inevitably present in the community. The idea of connecting a group of people, sharing the same interest, to a single “collective body” was realized, for example, by Brazilian artist Lygia Pape in Rio de Janeiro in 1968. Her essential work “Divider”, using a similar textile object, was reperformed several times in various social and political contexts (such as in Hong Kong in 2013). Divider is based on the shared experience, but also on chance, improvisation, and experiments; it blazes the way to appropriate any public space, introduce creative changes into urban lives, and disrupt the space between the art and the audience. The approach of transparadiso was a bit different: the “Blanket of Knowledge” is site-specific and context-specific, as it creates the space for shared activities and for overcoming borders in both physical and metaphorical sense, as Utopian visions of coexistence.
On a personal level, both artworks explore ambivalent emotions we experience when deciding between personal individual comfort and solidarity with collective interests through shared activities. The importance of this level has grown exponentially in the context of the political and humanitarian crisis caused by the Russian invasion of Ukraine. The current events prove that the idea of Internacionální Togetherhood was fulfilled and realized in this critical moment – not in the artistic context but in real life. The Czech Agricultural University now provides accommodation and other care for hundreds of Ukrainian women and children, while the Suchdol Townhall funds their meals and schooling. In the terrifying set of unspeakably cruel reality, the ideas of solidarity materialize to the extent no one could ever imagine. Let’s hope we can return to the original idea and capitalize on the energy invested into the project by international artists and local realization team, when we're finally able to focus on beautifully ordinary everyday joys and worries. Let’s hope together these times will come soon.
transparadiso is a transdisciplinary practice founded by artist Barbara Holub and architect and urbanist Paul Rajakovics in 1999. It implements projects between art, artistic urban interventions, architecture, and urbanism. In addition, they research and develop (but also teach and publish) artistic strategies for "Direct Urbanism", a socially engaged process- oriented urban planning. In their projects, exhibitions, and urban interventions, transparadiso deals with current social and urban issues, especially the search for shared values of coexistence. They create performative situations that encourage the city inhabitants to act, to return responsibility to the individual and to address the conflict between personal interests and common welfare. Barbara Holub and Paul Rajakovics received the Austrian National Art Prize in 2018, the Urban Design Prize (2006) and many other awards. Barbara Holub was President of the Secession Vienna (2006-2007) and member committee of the Kunst im öffentlichen Raum Niederösterreich (2005–2007).
www.transparadiso.com
www.barbaraholub.com
www.urban-matters.org
www.missingthings.org
