Pro městskou část Lipence byly porotou v otevřené výzvě vybrány pro realizaci tři návrhy pro území nového parku, náměstí před poštou a území kolem břehu řeky. V revitalizovaném úseku Lipeneckého potoka a rybníku na pozemcích sadu bývalého statku pracuje umělecké duo Pavel Tichoň a David Helán na projektu nazvaném Názvy navržené přírodě.
Jedná se o unikátní modřínové objekty – luxusní budky pro kachny, labutě, či ledňáčka říčního. Příbytky pro ptactva budou nositeli autorských textových sdělení ve stopách Christiana Morgensterna, kdy nonsensovou poezii vypálenou do boku jejich domovů jistě ocení také čírka modrá, nebo lyska obecná. Tento umělecký projekt je založen na pozorování přírody, na práci s jazykem a zároveň se citlivě opírá o institucionální kritiku přírodovědeckého muzea reflexí určitého šablonovitého způsobu práce s divákem, např. formou naučných stezek apod. Součástí projektu budou akce pro veřejnost jako je performativní instalace, čtení názvů nebo také ornitologická přednáška o exotické fauně a velký žabí koncert. Projekt byl vybrán k realizaci pro svůj srozumitelný koncept a jasnou formu.
NÁZVY NAVRŽENÉ PŘÍRODĚ
Lokalita: Lipenecký potok, u ulice Obilní
GPS: 49°57'42.19"N, 14°21'12.93"E
Datum realizace: 2021-22
Zájmovou lokalitou pro tuto výzvu je plocha v minulosti zvaná Wohrada, na jihu vymezená ulicí Černošická, na východě pak ulicí Obilní. Trojúhelníkový pozemek, nacházející se v prostoru bývalé zahrady (jabloňový sad) lipeneckého statku, je pak uzavřen na severu cyklostezkou č. 8100. Dominantou obce Lipany je Lipanský potok, který utváří specifický charakter celého území. Pramení v severním cípu osady Kazín na říční terase nivy Berounky. Významnou se stala nedávná revitalizace Lipanského potoka. Revitalizace potoka začíná u golfového hřiště a navazuje do zájmové oblasti a do budoucna je počítáno s propojením Lipanského potoka s Berounkou.
Revitalizace Lipanského potoka je jednou z nejdelších obnov koryta potoka na území Prahy, délka je téměř 2 kilometry a koryto se prodloužilo 380 metrů. Zájmovou oblastí výzvy je však přeložené koryto Lipeneckého potoka, které lemuje ulici Obilní. Nachází se v prostoru bývalé zahrady lipeneckého statku, kde je spojen s Lipanským potokem v nově vzniklé mokřadní louce. Proběhlo zde meandrování potoka, úprava dvou pramenišť a vyčištění rybníku s molem a zbudování povalových lávek přes potok. Vznikl zde jabloňový sad a další výsadba stromů a keřů (mokřadních rostlin). Revitalizaci také doplnilo také dětské vodní hřiště a mrtvé dřevo umístěné do koryta pro zvýšení biodiverzity.
Místo je relativně chráněné od okolní zástavby, avšak je přístupné veřejnosti a v metropolitním plánu je označováno jako lokální biocentrum a přírodní plocha. Nabízí se zde možnost četných návštěv žáků z nedaleké základní školy a obyvatel ze sousední nové výstavby bytů, ale též místních této městské části. Již dnes je frekventovaným místem pro rodiče s dětmi. V Lipencích ale chybí komunitní setkávání či další volnočasově založené spolky včetně Sokola.
Stručný popis záměru:
Cílem projektu v krásné přírodní lokalitě není instalace monumentálních objektů, ale citlivý vstup prostřednictvím deseti příbytků s autorskou textovou výzdobou určenou pro tuto lokalitu. Tento projekt probouzí detailní zkoumání lokality a zvyšuje citlivost k fauně i floře. Vyzývá k setkávání.
Podněcuje ke hravému způsobu edukace a naráží na stereotypní představy o naučných stezkách v přírodě. Příkladem budiž autorský text k projektu: „pohoď kompot na kompost m co že na planetě nejapně je napjaté, ploťte předpojatě conaplatně, přez mez pjaté neplaťme, ploďme z pláče, vylížeš se bez pláže, nafoť Veletoč netlač na place neopač mě, Srk huštěný pod palcem placent, v páce pláče racek, Pemzum univeršus co smržem zahrazen, nic na platě stržen lezeň spražen Solvina devětslip obřadem za mokřadem…“
Pavel Tichoň, autor mladší generace (1980), je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze (2006), a to v ateliérech intermediální tvorby prof. Milana Knížáka a ateliéru nových médií prof. Michala Bielického. Na současné české výtvarné scéně je nezaměnitelný svým přístupem k tvorbě a razantní hravostí či subverzivní ironičností proplouvající mezi všemi možnými médii. Je to jeho pohled na současnost a umělecké dílo. Projevuje se velmi skeptickým názorem, který se blíží hravým principům s výrazným podtextem absurdity. Bezprostředně reaguje na situační a významové podněty ze svého okolí či sociální reality, které přetváří do nově definovaných souvislostí. Je to dílo, které je plné ironických vět či hříček se silným obsahem humoru a stavů hraničících s určitou fobií.
MgA. David Helán (* 20. dubna 1979) je současný český umělec, výtvarník a performer. David Helán ve své tvorbě navazuje na konceptuální tendence druhé poloviny 20. století. Rozptyl jeho tvorby je velmi široký. Zahrnuje nejrůznější performance, video- performance, akční umění, instalace, práci s fotografií, výtvarným uměním i novými médii a jejich fúzemi. Helán rozpracovává autorsky komponovanou metodu popsanou jako novononkonfrontno, vycházející z abstraktně, striktně jazykovědomého vnímání světa, jehož jakoby je třeba kontinuálním způsobem rozplétat, nebo chcete-li rozeprogramovávat, zaobývá lingvistický metasvět probubnovávající, když femilyvěrné metla známé přerušuje dět, tu přehlušené ustává se skvět. Performer je člověkem, který není schopen běžného života, tyto jeho pokusy o žití nazýváme performens.