Polopřírodní a venkovský ráz lokality je vhodný například k dočasným site-specific intervencím. Protože zde existuje aktivní komunitní centrum a jistá pospolitost obyvatel, nabízí se zde využít současné umělecké strategie. Do budoucna obec preferuje přírodní ráz celé oblasti. Na jižním okraji městské části v bývalých dřevařských závodech se počítá s výstavbou bytů a revitalizací území, mezi ulicemi K Radonicům a k cihelně vzniká nový park. Jižně, pod ulicí Trabantská, se plánuje změna územního využití a vznik technologického parku (na území MČ Kbely). V plánu je zde bohužel také výstavba nového silničního okruhu a vysočanské radiály.
MgA. Šárka Zahálková v rámci své umělecké činnosti kombinuje různé postupy – věnuje se volné tvorbě, kurátorské, produkční i kulturně-advokační činnosti, a to jak individuálně, tak jako členka spolků, kolektivů pracovních skupin (projekt Offcity v Pardubicích, nadregionální platforma Spolek Skutek, pracovní skupina Procesy pokroku). Součin těchto rolí považuje za přirozenou součást své umělecké praxe, jejíž vrstevnatost se snaží rovněž reflektovat v rámci doktorského studia na Akademii výtvarných umění v Praze.
V projektu Ztratit se upozorňuje na skutečnost, že ačkoliv se Češi považují za „„národ chodců“, schopnost jít bloudit se u nás pomalu vytrácí. Projekt je založen na snaze o regeneraci vědomé chůze, chůze jako nástroje uvažování, vědomého bloudění i pozastavení se. Vztahuje se k místu, času, pohrává si s možnostmi časoprostorového vyprávění, využívá metody participace. V průběhu rezidence prochodí obec Satalice i její okolí a zaznamená své fyzické i myšlenkové cesty – akusticky i kresebně. Bude-li to možné vhodné, bude během cest hovořit s místními, sbírat jejich podněty, reflexe, vzpomínky spjaté s pěšími cestami – proč, kudy kam lidé chodí, zda se jejich cesty proměnily, zda se vědomě či nevědomě v okolí někdy ztratili. Veškerý sesbíraný materiál bude předmětem k dalšímu uměleckému zpracování. Cílem této fáze bude experiment s jeho formou, půjde o to poskládat ji do podoby „„audio ne-průvodce”, kterého autorka doprovodí „„ne-mapou” speciální značenou stezkou.
MgA. Vendulka Prchalová vystudovala ateliér Environmentální design pod vedením Bořka Šípka na FUA TU v Liberci, ateliér Sklo Ilji Bílka na FUD UJEP Ústí nad Labem, ateliér Skla pod vedením Ronyho Plesla, kde také pokračuje v doktorském studiu. Autorka přednáší, vede sklářské workshopy, organizuje výstavy v Čechách zahraničí.
Projekt Věčná je otiskem určitého okamžiku v přírodním koloběhu – přináší srozumitelnou jednoduchou analogii botanických zoologických metod zalévání a konzervace fragmentů živé přírody. Ponechání vytvořených objektů in situ v městské krajině – bez přenosu do rámce muzeí či laboratoří – je zásadním momentem projektu pro zajímavé paralely s jinými formami umělých zásahů do přírody provázených diskurzy jejím zachování ochraně – například s výstavbou, zaléváním základů půdy nebo přímo s muzeifikací krajiny metodami jejího vystavování.
